Slavnost Ježíše Krista Krále

Slavnost Ježíše Krista Krále je novodobý svátek zavedený do liturgického kalendáře až v roce 1926. Je shrnutím článků víry, které se týkají Krista a které jsme během roku sledovali v liturgických svátcích. Ježíš je Pán nad dějinami, událostmi i lidmi. Církev dnes děkuje Bohu za jeho velkolepý dar Božího Syna.

Slavnost Ježíše Krista Krále je dnem liturgického kalendáře který připadá na poslední, tedy 34. neděli v liturgickém mezidobí. Po ní následuje Advent .

Silvestr Gozzelini sv. 26.11. řeholník, sv. Silvestr z rodu Gozzeliniů, * 1177 Osimo v Itálii, studoval práva a teologii, proti vůli otce byl vysvěcen na kněze, v 50 letech mu zemřel přítel a on byl tak otřesen, že odešel do samoty, kde se k němu přidalo několik přátel a v v r. 1231 založili benediktinský klášter na Monte Fano, z toho vznikl řád silvestrinů, větev benediktinů CSilv, řád byl potvrzen v r. 1247 papežem Inocencem IV., stal se opatem, později byl kanovníkem v Padově, + 26.11.1267 Monte Fano v Itálii, svatořečil ho 232. papež Klement VIII. v r. 1598.

--------------------------------------------------------

Virgil sv. 27.11. biskup, lat.: vergo = směřovat, nachylovat se, obracet se určitým směrem, Vergilion = po římském básníku Vergiliovi, sv. Virgil, * 700 Irsko, + 27.11. 784 Salcburk, misionář v Korutanech, Slovinsku a v Solnohradu (Salzburg), přišel se svými druhy sv. Marinem a sv. Deklanem (1.12.), v r. 743 se stal opatem v klášteře sv. Petra a vikářem biskupství, v r. 755 byl vysvěcen na biskupa v Salcburku, kde dal vystavět nový dóm (katedrálu), kam dal 24. 9. 774 přenést ostatky sv. Ruperta (27. 3.), sv. Chunialda a sv. Gislara. Po své smrti byl pohřben v katedrále. V r. 1233 ho svatořečil 179. papež Řehoř IX.

-------------------------------------------------------

Mansuet sv. 28.11. biskup a mučedník, lat.: mansuetus = mírný, krotký, jemný, milý, tichý, sv. Mansuet, zvolen biskupem v severní Africe, na rozkaz vandalského krále Gensericha v Africe, umučen na rozpálené plotně, + 5. století.

--------------------------------------------------------

 Saturnin sv. 4. 6./29.11. biskup a mučedník, lat.: saturninus = patří bohu Saturnovi, saturace = nasycení (bůžek výživy, zemědělství), sv. Saturnin z Toulouse, + 245 Toulouse ve Francii, v r. 240 přišel do Galie s několika druhy na misie, stal se prvním biskupem v Toulous ve Francii (Galii).
    Zatčen jako stařec, pracoval v pískovně na stavbu Diokleciánových lázní, usmýkán zdivočelým býkem, na místě, kde došlo k jeho smrti byl později postaven kostel Notre Dame du Taur (Panna Maria/Naše Paní od býka).

-------------------------------------------------------------

 Ondřej sv.

 30.11. apoštol, řec. Andreas, andreios = mužný, statečný, odvážný. Sv. Ondřej, * v 1. století v Betsaidě v Galileji u Genezaretského jezera v Izraeli (Palestina), + 30.11. 62/70 v Patrasu.
    První z dvanácti apoštolů (zvaný prvoapoštol, protoapoštol). Jeho starším bratrem byl Šimon později zvaný Petr. Ondřej se po smrti otce přestěhoval k bratrovi do Kafarnaa (tam se Petr přiženil) a společně provozovali rybářskou živnost. Byl hluboce věřícím Židem a když se dozvěděl, že u Jordánu Jan (Křtitel) vybízí k pokání, přidal se k němu jako jeho učedník.
    Slyšel jak Jan označil Ježíše jako Božího beránka, znal proroctví a pochopil, že to je Mesiáš, který zachrání lidstvo. Spolu s druhým Janovým učedníkem Janem Zebedeem šli za Ježíšem. Později k němu přivedl ještě svého bratra Šimona, kterému Ježíš dal jméno Petr (Kéfas = Skála).
    Zprávy o sv. Ondřeji jsou ve všech čtyřech evangeliích (Mt. 10,2- 4; Mk 3,14-19; 13,1- 4; L 6,13-16; J 6,8; 12,21). Z Palestiny odešel v roce 42 do maloasijské Lydie, kde hlásal evangelium. Po pobřeží Černého moře prošel území Bythynie, Sinope a Pontu (území Turecka), odtamtud odešel do Arménie a přes Kurdistán do Skythie (Kyjevská Rus) u Černého moře. Kázal v Amalfi, v Achaji (v dnešním Rusku u Volhy), dále pokračoval do Thrákie a přes Makedonii do Řecka, kde působil v Peleponésu. V řeckém městě Patrasu byl na rozkaz místodržitele Aegaetese (Egates) odsouzen k trestu smrti na kříži ve tvaru X. Zemřel třetí den. Pohřben v Patrasu.
    Stal se patronem Řecka, v roce 356 byly jeho ostatky převezeny do Cařihradu (Konstantinopol, Istanbul), v r. 1208 byla část ostatků převezena do Amalfi u Neapole. Po obsazení Cařihradu Turky byla roku 1462 odvezena hlava sv. Ondřeje do Říma.
    V rámci zlepšení vztahů a sblížení katolické a pravoslavné církve daroval římskokatolický papež bl. Pavel VI. 24.9.1964 hlavu sv. Ondřeje zpět cařihradskému pravoslavnému patriarchovi Athenagorasovi I.
    Sv. apoštol Ondřej je ctěn jako patron šťastného manželského života. Stal se patronem Skotska a od r. 1512 na vlajce Skotska kříž ve tvaru X. V 17. století skotský král Jakub II. založil pro skotské rytíře Bodlákový řád (Order of the Thistle), od r. 1540 je s křížem sv. Jiřího na vlajce Velké Británie.
    Okolo jeho svátku začíná advent.

------------------------------------------------------------

Edmund Kampián sv. 1.12. řeholník a mučedník, angl.: eád mundt = šťastný ochránce, sv. Edmund Kampián, * 25. 1.1540 Londýn, + 1.12.1581 Tyburn u Londýna.
       Jeho otec byl knihkupec. Jako student na Oxfordu dostal mimořádné stipendium, ve 20 letech patřil k duchovním anglikánským vědcům. Stal se mistrem svobodných umění a učil v Irsku a Belgii. V r. 1569 se stal anglikánským jáhnem a složil supremátní přísahu (uznal krále za hlavu církve). Byl vnitřně rozpolcen, protože měl katolické smýšlení.
     Neviděl jiné východisko a uprchl z Anglie. V r. 1571 vystudoval teologii v Belgii, v r. 1573 vstoupil do řádu jezuitů SJ (TJ) v Římě a byl poslán do noviciátu v Brně. Od r. 1575 učitel rétoriky a filosofie v Praze, kazatel u sv. Víta na Hradě, kde založil mariánskou družinu (členem byl i sv. Jan Sarkander, 6.5.) a stal se jejím 1. starostou. V r. 1578 byl vysvěcen na kněze a se svým přítelem Robertem Personem byl poslán, aby zahájili misie v Anglii. Cestou se zastavili v Miláně u sv. Karla Boromejského (4.11.).
     V r. 1580 se vrátil do Anglie v převlečení za obchodníka se šperky, navštěvoval katolíky zajaté ve vězení a sloužil tajné mše. Procestoval celou Anglii. V r. 1580 napsal knihu Decem Rationes (10 důvodů), kde obhajoval katolickou víru proti anglikánské. Během roku bylo rozebráno 400.000 knih. Za několik měsíců byl prozrazen a 27.7.1581 zatčen. Mučen v Toweru a v zinscenovaném procesu odsouzen k smrti oběšením. Svatořečen (kanonizován) 263. papežem bl. Pavlem VI. 25.10.1970 společně se 39 anglickými mučedníky.

---------------------------------------------------------------------

Bibiána sv. 2.12. panna a mučednice, lat.: vivus, vividus = živý, životaplný, sv. Bibiána, * 350 Řím, + 363 Řím. Za císaře Juliána Odpadlíka zemřeli její rodiče Dafrosa a Flavián Florius (22.12.) a sestra Demetria mučednickou smrtí. Jejich majetek zabral praetorius Aponian a Bibiánu daroval kuplířce, která ji dala do nevěstince. Bibiána se ubránila, byla přivázána ke sloupu a Aponianus ji ubil biči s olověnými konci. Její tělo bylo dva dny vystaveno na náměstí, odkud ji vzal kněz Jan a pohřbil vedle rodičů a sestry.
     Později byl na místě jejich hrobu postaven chrám zasvěcený sv. Bibiáně.

----------------------------------------------------------------------

František Xaverský sv. 3.12. kněz a řeholník SJ, sv. František z Xaveru (Francisco de Yasu y Javier, * 7. 4.1506 na zámku Xavier v kraji Navarra ve Španělsku, + 2./3.12.1552 Sancian (Sančao) u Kantonu v Číně. Jeho rodný pokoj je v zámku v křídle zvaném Palacio Nuevo (nový palác).
      Pocházel z vysokého šlechtického rodu, vystudoval na nejlepších školách a univerzitách, v 19 letech v r. 1525 odešel na univerzitu Sorbonnu v Paříži, poznal sv. Ignáce z Loyoly (31. 7.), který zde v r. 1528 studoval a s ním se stal spoluzakladatelem řádu SJ (TJ), spolu se čtyřmi stejně smýšlejícími druhy se dohodli na duchovním společenství a 15. 8.1534 (Nanebevzetí Panny Marie) v kapli Panny Marie na Montmartru složili své sliby chudoby, poslušnosti a čistoty.
      24. 6.1537 byli v Benátkách vysvěceni na kněze a vydali se do Říma, kde je přijal 221. papež Pavel III. a 27. 9.1540 jejich společenství potvrdil, to se přetvořilo na řád Tovaryšstva Ježíšova (Societas Iesu = společnost Ježíšova – jezuité). Z pověření papeže Pavla III. se vydal o svých 35. narozeninách 7. 4.1541 do Indie, kam dorazil v květnu 1542, zde byl překvapen existencí komunity syrských malabarských křesťanů zvaných Tomášenců (podle sv. apoštola Tomáše).
      Studoval řeč, mravy, zvyky a původní náboženství domorodých obyvatal, stal se zakladatelem jezuitských misií, apoštolem Indie a Japonska, získal domorodé pomocníky, od kterých žádal zasílání zpráv po svém odchodu, sám jim psal listy, ve kterých dále radil a povzbuzoval, další listy o svých zkušenostech psal do Říma. Všechny tyto listy byly od r. 1545 vydávány v Evropě a vzbudily mnoho jeho následovníků. Těchto dopisů bylo 1500.
      Přesídlil do města Goya (Goa), kde pokřtil za jeden měsíc 10.000 Indů. Když se dověděl o objevení Japonska, přeplavil se s portugalskými obchodníky v r. 1549 do Nagasaki v Japonsku, naučil se japonsky a působil v Kagoshimě, kde pokřtil 100 mužů.
      V listopadu 1551 se vrátil do Indie, měl touhu hlásat evangelium v Číně. V dubnu 1552 se vydal na cestu, ale do města Kantonu byl zakázán přístup cizincům. Zůstal na ostrově Sancian (Sančao). 19.11. chtěl převézt do Kantonu, ale obchodník se kterým se dohodl, nepřišel do přístavu. Sv. František druhý den dostal horečku a za dva týdny zemřel v ranních hodinách.
      Pohřben na oltáři v kostele Bon Iesus (Dobrý Ježíš) ve městě Goya. V r. 1619 ho blahoslavil 234. papež Pavel V., 235. Řehoř XV. ho svatořečil v r. 1622, patronem Indie ho prohlásil 248. papež Benedikt XIV. v r. 1748, patronem pro šíření víry ho prohlásil 258. papež sv. Pius X. v r. 1904, patronem misií ho vyhlásil 260. papež Pius XI. v r. 1927. Patron misionářů, Indie proti bouři.