Svatí tohoto týdne
Svátek Svaté rodiny
Rodina, která je společenstvím lásky. Její dům v Nazaretu bývá označován za školu a abychom si její význam více uvědomili i s úctou, která jí náleží, papež Benedikt XV. zavedl roku 1921 svátek Svaté Rodiny pro celou církev. Slaví se v neděli v oktávu Narození Páně a pokud neděle v témže roce už není, slaví se 30. 12. Církev při slavnosti doporučuje obnovu manželských slibů* a modlí se za rodiny.
---------------------------------------------------------------
Tomáš Becket sv. 29.12. biskup a mučedník, * 1118 Londýn, otec byl obchodníkemstudoval v augustiniánské klášterní škole v Mertonu, Bologni, Auxerre a v Paříži, v r. 1154 se stal arcijáhnem v Canterbury a na trůn anglického krále nastoupil jeho přítel Jindřich II., jeden z nejbezohlednějších panovníků středověku, který si ho vybral za kancléře.
Podporoval krále ve všech jeho rozhodnutích, po smrti arcibiskupa Theobalda v r. 1161 mu král nabídl arcibiskupský úřad, ale on odmítl, v r. 1162 byl na královo doporučení vysvěcen na kněze a biskupa, stal se canterburským arcibiskupem, složil státní úřad, král v tom viděl urážku, nechal arcibiskupa odsoudit v nepřítomnosti, ten uprchl do Říma k papeži Alexandru III.
Později odešel do Francie, v exilu byl 6 let a psal králi smiřující dopisy, na žádost papeže se sešel s králem v r. 1170 a vrátil se do Anglie, čtyři šlechtici se chtěli zalíbit králi a arcibiskupa zabili při bohoslužbách v katedrále, + 29.12.1170 Canterbury v Anglii, jeho hrob se stal jedním z hlavních poutních míst v Anglii, 21. 2.1173 ho svatořečil 171. papež Alexandr III., král Jindřich II. konal u jeho hrobu veřejné pokání, v r. 1538 dal král Jindřich VIII. rakev s jeho ostatky zničit.
---------------------------------------------------------------
Silvestr sv. 31.12. papež, lat.: silvestris = lesnatý, divoký, divoce rostoucí, lesní, z lesa.
Sv. Silvestr I., * 251 v Římě, + 31.12. 335 Řím. V r. 284 byl vysvěcen na kněze. Pronásledování křesťanů přečkal v úkrytu na Monte Soracte u Říma. V roce 314 byl zvolen 33. papežem a díky němu se pohanský Řím postupně změnil na křesťanský. Císař Konstantin mu daroval palác v Lateránu a papež Silvestr ho přeměnil na basiliku, dnes chrám sv. Jana v Lateránu (katedrála papeže jako římského biskupa), dal postavit basiliku sv. Pavla za hradbami a sv. Petra ve Vatikánu.
Podle tradice pokřtil římského císaře sv. Konstantina I. Velikého (podle legendy mu císař udělil panství v Itálii – Konstantinova donace /darování/, a postavení primase). Konstantinova nadace je skutečná legenda.
Další legenda vypráví o tom, že: sv. císařovna Helena, chtěla, aby se její syn Konstantin stal věřícím Židem, na to došlo mezi papežem a 12 rabíny k diskuzi, při té byl zabit býk, kterého rabíni nedokázali zvíře oživit, papeži se to podařilo a císařovna i rabíni se dali pokřtít. Silvestr vydal předpisy o obřadech a liturgii (např.: aby oltáře byly z kamene, nikoli ze dřeva). Pod jeho vlivem svolal císař 1. ekumenický koncil do Niceje (Nikaj, Izmid, Iznik v Turecku) v r. 325, který odsoudil nauku kněze Aria (o podobnosti Krista Bohu Otci) a potvrdil závěry koncilu a křesťanské Vyznání víry. Dal postavit kostel nad Priscilinými katakombami, kde bylo pohřbeno mnoho mučedníků. Pohřben v kostele sv. Priscily. Je prvním světcem, který nezemřel mučednickou smrtí.
Jeho jméno se používá jako synonymum pro poslední den občanského roku. Východní církev slaví jeho památku 2.1. Nejstarší zmínka o oslavách posledního dne roku je z německého Bamberku z 11. století.
--------------------------------------------------------------------
1.1. Slavnost Matky Boží Panny Marie
Matka Boží Panna Maria 1. 1. na památku 1500. výročí Efezského koncilu, na kterém byl definován titul Theotokos = Bohorodička.
260. papež Pius XI. zavedl na památku 1500. výročí koncilu v Efezu v roce 1931 svátek Mateřství Panny Marie 11.10., aby všechny matky měly pomocnici a patronku v plnění mateřských úkolů. Svátek byl v r. 1965 přeložen na 1.1., aby přímluvou Panny Marie začínal první den nového roku.
Ve východní (řecké) liturgii se slavil svátek Božského mateřství Panny Marie 26.12., v koptickém obřadu 16. 1., v Galii a ve Španělsku převážil v 6. století svátek Obřezání, který se začal slavit v římské liturgii od r. 1399.
------------------------------------------------------
Basil sv. 2. 1. arcibiskup a církevní učitel, řec.: basileos = panovník, král, sv. Basil Veliký, *330 Cesarea v Kapadocii v Turecku (Kappadokie, dnes Kayseria), +1.1.379 Cesarea. Jeho rodiče, babička Makrina a tři sourozenci (sv. Řehoř z Nyssy, sv. Petr ze Sebasty a sv. Makrina), byli prohlášeni za svaté.
Právník, lékař, rétor, církevní učitel, biskup v Cesareji, pokřtěn v r. 356, studoval v Athénách, se svým spolužákem a přítelem sv. Řehořem Naziánským Mladším kázal proti ariánům.
Sestavil liturgii, kterou používá pravoslavná a řeckokatolická církev, založil řád basiliánů (podobný benediktinské řeholi), řád se rozšířil z Řecka do Ruska (pečerská lávra – klášter, je střediskem basiliánů). Roku 364 vysvěcen na kněze. Po smrti biskupa Eusebia se 15. 6. 370 stal jeho nástupcem arcibiskupem. V r. 380 vysvětil bratra sv. Petra ze Sebasty na biskupa.
Ve východní církvi patří mezi čtyři velké církevní otce (sv. Atanáš, Jan Zlatoústý, Řehoř Naziánský Mladší), patron východního mnišství.
Řehoř Naziánský sv. 2. 1. biskup a církevní učitel, lat.: grex = zástup, stádo, jeden ze zástupu, řec.: gregórios = bdělý, ostražitý, noční strážce, sv. Řehoř Naziánský Mladší, * 330 Arianz u Naziansu (Nenisi v Turecku), syn sv. Řehoře Naziánského Staršího a sv. Nonny, bratr sv. Cesaria Naziánského (25. 2.) a sestry sv. Gorgonie (9.12.), učenec, přítel bratrů sv. Basila Velikého (2. 1.) a sv. Řehoře z Nyssy (9. 3.).
Pokřtěn r. 355 sv. arcibiskupem Basilem Velikým, který ho r. 372 jmenoval biskupem v Sasimě, odmítl a stal se mnichem, v r. 379 se stal arcibiskupem patriarchou cařihradským, kde měl výmluvná kázání o Nejsvětější Trojici.
Kvůli různým intrikám egyptských biskupů rezignoval na svůj úřad a vrátil se do Arianzu, kde psal svá díla o křesťanském humanismu, básně a spisy o sv. Jeronýmovi, + 389/390 Arianz, v církevním kalendáři svátek v r. 1969 přeložen z 9. 5., na 3. 1., v r. 1972 přeložen na 2. 1., společný svátek se sv. Basilem Velikým, ve východní církvi patří mezi čtyři velké církevní otce (sv. Atanáš, Basil Veliký, Jan Zlatoústý) a jeho svátek se slaví 19. a 25. 1., patron dobré úrody a básníků.
-------------------------------------------------------------
Nejsvětější Jméno Ježíš
Ježíš 3. 1. Nejsvětější Jméno Ježíš, hebr.: Jaho šua, Jeho šua, Jošua, Jisa ja, Jesse, Jišaj = Zachránce (Bůh je záchrana, spása), Vykupitel, Spasitel (ve staroslověnštině spasí = zachrání, v ruštině děkuji = spasíbo = spasí Bog – ať tě zachrání Bůh, zaplať ti Bůh).
Jesse byl otec krále Davida, z jeho rodu pocházel Ježíš Kristus. 1. ledna byl slaven svátek Obřezání Páně, na památku Ježíšovy obřízky. Každý židovský chlapec byl osmého dne po narození obřezán a dostal jméno, jak o tom píše sv. Lukáš ve svém evangeliu (L 2,21): „když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš.“
Tento svátek se začal slavit v Galii a ve Španělsku od 6. století, v Římě od r. 1399. Tímto svátkem si věřící připomínali úctu ke Kristovým ranám, protože při obřadu obřízky poprvé prolil Ježíš za nás svou svatou krev.
V církevním kalendáři byl svátek Obřezání Páně 1.1. do roku 1969, v r. 2005 obnoven 266. papežem Benediktem XVI. pod novým názvem a přeložen na den 3.1. Ve východních církvích zůstal na 1.1. Papeže Benedikta k obnovení svátku vedl citát z listu sv. apoštola Pavla Filipanům (Flp 2,6-11): "Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. V podobě člověka se ponížil a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto Ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno, nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán."
Jméno Ježíš se dává jako křestní v zemích Latinské Ameriky.
Jenovéfa sv. 3. 1. vyznavačka, starogermánsky: genovive = rodí život, původkyně života, životodárná, matka rodu, sv. Jenovéfa Brabantská, *422 Nanterre u Paříže, +3.1.502/512 Paříž. Po smrti rodičů se odstěhovala do Paříže, kde se věnovala dobročinnosti a modlitbám jako řeholnice-poustevnice.
V roce 451 zadržela krále Hunů Attilu, který táhl dál na Orleáns. Paříž zachránila před vyhladověním, když město za několik let obléhal francký král Childerich, a z Preis-sur-Aube přivezla obilí.
Měla velkou úctu k sv. Divišovi a dala nad jeho hrobem postavit kostel Saint Denis. Nad jejím hrobem nechal král Ludvík I. (Chlodvík) postavit kostel, který byl roku 1791 znesvěcen a přeměněn na „Pantheon“. Zbořen v r. 1803. Její ostatky padly za oběť revoluci.
Jenůfa, fr.: Genevieva, Genoveva, patronka Paříže, žen, pastýřů, vinařů, kloboučníků, proti válce, suchu, moru, horečce, očním nemocem.
---------------------------------------------------
Alžběta sv. 4. 1. řeholnice, sv. Alžběta Anna Bayleyová (vdaná Setonová), * 28. 8.1774 New York, + 4. 1.1821 Baltimore, její otec byl lékař, člen episkopální církve metodistů, ve svých 19 letech se vdala a změnila přijmení na Setonová, měla pět dětí, manžel brzy zemřel a ona vstoupila 19. 3.1805 do katolické církve, založila společnost „Sisters of Charity“ Milosrdné sestry, podle řehole sv. Vincence z Pauly, pomáhala chudým a trpícím, blahořečena v r. 1963 papežem Janem XXIII., svatořečena 14. 9.1975 Janem Pavlem II., stala se první světicí, která pocházela z USA.