Lambert sv. 14. 4. biskup, germ.: land beráth = země a sláva, slavný ve své zemi, v obrozenecké době pokus o český překlad byl Zemislav, sv. Lambert, žil v 7. století v Lyonu, kde zemřel, + 688.

---------------------------------------------------------

Damián Veuster sv. 15. 4. kněz, sv. Damián de Veuster. Jeho křestní jméno bylo Josef. * 3. 1.1840 Tremolo (Belgie), + 15. 4.1889 Kalaupapa na Molokai. Pocházel z vlámské rodiny. Otec František, matka Cato Woutersová. Vstoupil do řádu Nejsvětějších srdcí Ježíše a Marie, kde přijal řeholní jméno Damián. V r. 1873 přišel za svým bratrem do kolonie malomocných Kalaupapa na ostrov Molokai (jeden z Havajských ostrovů). Malomocní byli sváženi z civilizovaných zemí, aby nenakazili ostatní. Mezi malomocnými byla velká kriminalita, krádeže, bití a znásilňování. Nikdo se o ně nestaral. Pouze jednou za měsíc přijela loď s potravinami.
       Po příjezdu začal P. Damián stavět nové chatrče, nemocnici, školu a kostel sv. Filomeny. Sháněl léky a obvazy. Na ostrově byl 14 let. Nakonec se sám nakazil. Malomocní mu říkali Otec vyhoštěných. V r. 1936 byl převezen do belgické Lovaně, ale na žádost obyvatel ostrova Molokai byl v r. 1995 převezen zpět do Kalaupapa, kde zemřel.
       263. papež Pavel VI. ho prohlásil v r. 1977 za ctihodného, 4. 6.1995 ho blahořečil 265. papež Jan Pavel II. a 266. papež Benedikt XVI. ho 11.10.2009 svatořečil.

------------------------------------------------------------------

 

 Bernardeta sv. 16. 4. řeholnice, sv. Marie Bernarda, Bernardeta Soubirousová, * 17. 2.1844 Lourdy (Lurdy) ve Francii, dcera zchudlého mlynáře, od narození trpěla astmatem, 6 dní před svými 14. narozeninami měla vidění krásné Paní (Panny Marie) v jeskyni Massabielle v Lurdech, oblečené do bílých šatů s modrým pásem, na nohou měla zlaté růže a v ruce velký růženec, Paní ji řekla, že je Neposkvrněné Početí, celkem 18 zjevení trvalo od 11. 2. do 25. 3.1858, na místě zjevení vytryskl 25.2. léčivý pramen, kde se vyléčilo mnoho nemocných.
     Byla několikrát úředně i církevně vyšetřována, místní děkan se vzdal odporu proti zjevením až když došlo k viditelným zázrakům, aby unikla zvědavcům, byla ubytována 7.7.1866 v klášteře milosrdných sester Božské lásky v Neversu, kde se stala později řeholnicí, o zjeveních se v klášteře nesmělo mluvit, těžce nemocná Bernardeta byla některými sestrami podezřívána, že se jí nechce pracovat a že ze sebe dělá vyvolenou nemocnou, zemřela ve věku 35 let, + 16. 4.1879 Nevers nad Loirou, kanonizována 260. papežem Piem XI. na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie 8.12.1933.

 

  

-----------------------------------------------------------------------

 Inocenc sv. 17. 4. biskup, lat.: innocens = poctivý, nezištný, sv. Inocenc, biskup v Tortonu na Sardinii, + 353.

Inocenc sv. 19. 4. mučedník, sv. Innocenc + 303. Pocházel z Athén v Řecku. Stal se vojákem ve vojsku císaře Diokleciána, kde poznal křesťanství a dal se pokřtít. Byl odsouzen k trestu smrti. Podle legendy byl mučen na třikrát. Nejdříve měl být upálen, ale plameny se před ním ohnuly na stranu. Potom byl hozen do moře, aby se utopil, ale ani to mu neublížilo. Protože nebyl rozený Říman, byl nakonec oběšen. Pohřben v římských katakombách sv. Vavřince.     
      V roce 1764 se obrátil na pražské arcibiskupství vimperský rodák a pražský měšťan Jan Squor, zda by bylo možné přenést ostatky sv. Inocence z Říma do Vimperka. Augustinián Mikuláš Maria Landini z Florencie napsal 7. 6.1764 listinu (autentiku), ke které biskup připojil pečeť. V autentice je popis uložení těla a určení svátku na 19. 4. Tělo bylo přeneseno z Říma do Prahy a uloženo v klášteře sv. Anežky na Františku.     
      1.12.1768 převzalo 22 měšťanů z Vimperka ostatky sv. Inocence, které uložili v kostele Navštívení Panny Marie do skleněné rakve. Římský mučedník byl prohlášen za patrona Vimperka. 

 

------------------------------------------------------------------

 

Lev IX. sv. 19. 4. papež, sv. Lev IX. vlastním jménem Bruno Hugo hrabě z Egisheimu a Dagsburgu, Německo, * 21. 6.1002 Egisheim, + 19. 4. 1054 Řím, působil jako kněz na dvoře císaře Konráda II. ve 24 letech se stal biskupem v Toulu ve Francii, v prosinci 1048 byl navržen a zvolen na říšském sněmu ve Wormsu jako kandidát na 153. papeže, 2. 2. 1049 přišel bos k hrobu sv. Petra a oznámil lidem, že přijel na přání císaře, ale odejde, když ho nebudou chtít, intronizován za 10 dní.
        Papežský palác byl úplně vydrancován a nový papež žil v chudobě, on sám to velice vítal, kardinálské tituly dal biskupům z různých zemí a tím jako první papež vytvořil mezinárodní kardinálský sbor. Exkomunikoval špatné biskupy a kněze, prosazoval zákony proti svatokupectví (simonii) a proti manželství kněží, konal vizitační cesty, aby obnovil pořádek, za jeho pontifikátu se vyostřily vztahy mezi východní a západní částí církve.
       V r. 1050 ho navštívil v Římě skotský král Macbeth. Papež přijel v r. 1052 do Bratislavy (Prešpurku) a snažil se dosáhnout míru mezi císařem Jindřichem III. a Uhry. 18. 6.1053 ho zajali Normani a devět měsíců ho věznili, 12. 3.1054 byl propuštěn, zemřel u hrobu sv. Petra. Svátek od roku 2006.
       Po jeho smrti došlo 16. 7.1054 k roztržce církve na západní (katolickou) a východní (pravoslavnou v Cařihradě), záminkou bylo slovo FILIOQUE (že Duch Svatý vychází z Otce i Syna), které popírali v Cařihradě. Podstatnější důvod byl, že se (cařihradský) konstantinopolský patriarcha Michael Caerularius nechtěl podřídit římskému biskupovi – papeži (cařihradští patriarchové si přisvojovali papežovo prvenství mezi biskupy od 7. století).
       Jednání papežských legátů, které vedl biskup Humbert kardinál di Silva Candida, úplně ztroskotala. Kardinál Candida vyhotovil exkomunikační bulu bez vědomí ostatních kardinálů v Římě, patriarcha vyhotovil bulu proti Římu.
       Roztržka skončila touto vzájemnou exkomunikací, kterou 7.12.1965 zrušil 263. papež bl. Pavel VI. a cařihradský patriarcha Athenagoras I.

 

--------------------------------------------------------------------------

 

Anicet sv. 17. 4./20. 4. papež a mučedník, sv. Anicet, * 100 v Sýrii, + 166 Řím, zvolen 11. papežem v letech 155 – 166, ke konci svého pontifikátu pronásledován vyznavači gnosticismu, pro různé útrapy a pronásledování za císaře Marka Aurelia (161 – 180), je ctěn jako mučedník.

 

---------------------------------------------------------------------------

 

 Anselm sv. 21. 4. arcibiskup a učitel církve, germ.: ans helm = boží přílba, Boží ochrana, bojovník pod Boží ochranou, sv. Anselm z Canterbury, * 1033 Aosta v Italii, + 21. 4.1109 Canterbury v Anglii, pocházel z lombardské šlechtické rodiny, po matčině smrti se zhoršoval jeho vztah s otcem, odešel z domu k příbuzným své matky do Burgunska, v r. 1060 vstoupil benediktinského kláštera Le Bec v Normandii ve Francii, za dva roky se stal převorem a v r. 1078 po smrti opata nastoupil na jeho místo, v r. 1093 byl jmenován arcibiskupem na stolec v Canterbury, který nechal král Vilém II. čtyři roky prázdný.
      Arcibiskup prosazoval nezávislost církve na králi, s kterým se dostával do sporu, jeden z nejslavnějších církevních spisovatelů (po sv. Augustinovi a sv. Tomáši Aquinském), při prosazování reforem ho král Vilém II. poslal do vyhnanství, po jeho smrti se vrátil, znovu ho poslal do exilu nový král Jindřich I., vrátit se mohl, když se král dohodl s papežem.
      Ve své diecézi zavedl sv. Anselm svátek Neposkvrněné Panny Marie. Při vysvětlování článků víry se řídil heslem „Credo, ut intellegam = Věřím, abych porozuměl“, stal se předchůdcem scholastiky, která toto jeho heslo přejala, je nazýván Otec scholastiky: vytvořil základ o vzájemném vztahu víry a rozumu, které se doplňují, víra předchází rozum, ten vysvětluje tajemství víry, v r. 1494 byl svatořečen 215. papežem Alexandrem VI., v r. 1720 ho jmenoval 244. papež Klement XI. církevním učitelem.

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

 

       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

               

 

 

                       

 

 

            

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                               

 

 

 

 

                             

 

                                                               

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

               

 

 

 

 

                                                                    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                              

 

 

             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                           

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

 

 

 

 

 

 

    

 

 

 

 

 

 
 

 

 

                                  

                                      

 

 

                           

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            

 

 

 

 

 

 

 

 

                               

 

 

 

 

 

                 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                         

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                          

     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm.“ Když se všech lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě holubice a z neb se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“ (Lk 3,15-16.21-22)

      Zdislava měla mladší sourozence: Eufémii, Alžbětu (Eliška), Petra a Libuši. Provdala se za syna děčínského purkrabího Markvarta pana Havla rytíře Jablonského z Lemberka z rodu Markvarticů, předního českého velmože, pobočníka krále Václava I. Měli 4 děti: Havel *1240, +1270 (v r. 1265 nejvyšší číšník království českého, od r. 1254 rytíř českého krále Přemysla Otakara II.), Markéta, Jaroslav z Turnova (*1245, dříve byl pokládán za kronikáře Dalimila), Zdislav (Zdeslav) ze Zvířetic *1251, +1319 (1272–1284 purkrabí Pražského hradu). Havel byl často v královské družině, Zdislava spravovala rozsáhlé panství.
      Podle vzoru sv. Anežky České zakládala klášterní špitály v severních Čechách (Jablonné v Podještědí, Turnov), kde sama pomáhala ošetřovat nemocné a chudé. Spolupracovala s řádem dominikánů. Seznámila se s blahoslaveným Česlavem, polským dominikánem (žákem sv. Dominika) a to byl pro ni podnět, že se stala dominikánskou terciářkou. Spolu s manželem Havlem pozvali dominikány do Jablonného a do Turnova, kde pro ně založili kláštery a chrámy. Vzdělávala a vychovávala hradní služebnictvo. Ošetřovala ve špitále, který založila pro nemocné, chudé, bezdomovce a válečné uprchlíky. Byla to doba tatarských vpádů do střední Evropy.
      Zmínky o sv. Zdislavě jsou v Dalimilově kronice: „Roku 1252 po zrození milého Jezu Krista odešla ze světa Zdislava, paní vzácná, počestná a čistá, jež pomáhala bědným povstat z már, slepcům kouzlem zrak zpět vracela, maláty uměla docela vyhojit, léčila mrzáky a konala četné zázraky. Pět mrtvých mocí Boží vzkřísila, mnohým slepým zrak navrátila, chorých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila.“
      Zemřela ve věku 32 let a byla pohřbena v klášterním kostele sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí. V r. 1731 byly její ostatky umístěny do nové rakve.
      Nejstarší písemné záznamy o sv. Zdislavě pocházejí ze začátku 14. století, z doby 500 let po její smrti, v Dalimilově kronice a ve Žďárské kronice.
      Česká patronka, ochránkyně rodin, patronka Lužických Srbů, Poláků, Slováků a Němců.
      V roce 1947 zahájil kardinál Štěpán Trochta, biskup litoměřický, diecézní proces svatořečení. Blahořečena papežem sv. Piem X. 28.8.1907. Dne 21.5.1995 ji společně s bl. Janem Sarkandrem svatořečil papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě v Olomouci.
      Ke svatořečení přispěl zázrak uzdravení lékaře Františka Straka na přímluvu bl. Zdislavy. V září 1989 v nemocnici v Novém Městě na Moravě při lékařské poradě zkolaboval chirurg. Bylo mu 49 let a mnoho let se léčil se srdeční chorobou. Přes dvě hodiny ho kolegové resuscitovali, ale nedařilo se ho oživit. I když byl podle lékařů mrtvý, nechali ho na žádost rodiny napojeného na přístroje.
      V té době nastoupila službu zdravotní sestra Stanislava Vondálová, která se připojila k modlitbám rodiny a za lékaře se začala modlit k bl. Zdislavě, vytvořila modlitební řetězec a požádala další známé o modlitbu. Umírajícímu lékaři se začaly vracet životní funkce a ještě ten den otevřel oči a reagoval kýváním hlavy. Druhý den byl lékař František Straka při plném vědomí. Jako těžký kardiak žil ještě 7 let. Toto uzdravení uznala Kongregace pro svatořečení za zázrak a papež sv. Jan Pavel II. prohlásil blahoslavenou Zdislavu za svatou. Na přímluvu svaté Zdislavy se událo asi 80 uzdravení, jedno z nich bylo i uzdravení herce Františka Peterky, 1922-2016 (Krkonošské pohádky).
      24.10.2000 byl kostel v Jablonném papežem sv. Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor (menší) s titulem „sv. Vavřince a sv. Zdislavy“ a ona prohlášena za hlavní patronku Litoměřické diecéze. Od roku 2002 je sv. Zdislava patronkou Libereckého kraje. Atribut: stará se o žebráka (žebráky), má u sebe čtyři děti.