Římskokatolická farnost Městečko Trnávka

Alžběta sv. 4. 1. řeholnice, sv. Alžběta Anna Bayleyová (vdaná Setonová), * 28. 8.1774 New York, + 4. 1.1821 Baltimore, její otec byl lékař, člen episkopální církve metodistů, ve svých 19 letech se vdala a změnila přijmení na Setonová, měla pět dětí, manžel brzy zemřel a ona vstoupila 19. 3.1805 do katolické církve, založila společnost „Sisters of Charity“ Milosrdné sestry, podle řehole sv. Vincence z Pauly, pomáhala chudým a trpícím, blahořečena v r. 1963 papežem Janem XXIII., svatořečena 14. 9.1975 Janem Pavlem II., stala se první světicí, která pocházela z USA.

---------------------------------------------------------

Eduard sv.  5. 1./13.10. král a vyznavač, sv. Eduard Vyznavač, * 1003 Islip u Oxfordu, otec král Ethelred II., matka Ema z Normandie, vnuk sv. Eduarda, mučedníka, poslední anglosaský král, byl velkým ctitelem sv. Jana Evangelisty, podporoval chudé, dal postavit benediktinské opatství sv. Petra, dnes Westminsterské opatství v Londýně, kde + 5. 1.1066, v r. 1161 byl kanonizován, v r. 1163 uložil canterburský arcibiskup sv. Tomáš Becket (1118-1170), jeho ostatky do katedrály opatství.

---------------------------------------------------------

   6.1.  Zjevení Páně - Tři králové

Zjevení Páně 6. 1. Tři králové, svatý Matouš ve svém evangeliu v Bibli (Mt 2,1-12), píše: „Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě... Vešli do domu, padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu své dary: zlato, kadidlo a myrrhu“, byli to mágové (mudrci, věštci, hadači, astronomové, astrologové, poradci babylonského krále), kteří přinesli tři dary: zlato, že byl uznán za věčného Božího krále, kadidlo jako jeho uznání za Nejvyššího kněze – velekněze, myrrha jako symbol jeho utrpení a věčného života, jako předzvěst jeho nabalsamování při pohřbu, to s tím souviselo, protože panovníci ve starověku se dávali balsamovat, aby jejich tělo bylo zachováno a oni mohli žít na věčnosti, domnívali se, že když budou zachováni balsamováním, budou tak zachováni na věčnost.
      Budoucnost četli z hvězd a znali židovská proroctví o Velikém Králi, o tom, že až se narodí z panny „vyjde hvězda z Jakuba (Izraele) a povstane žezlo z Izraele (4. M /Nu/ 24,17.)“. V té době se na obloze objevila v souhvězdí Panny veliká hvězda (konjukce Jupitera se Saturnem), Jupiter byl považován za hvězdu velkého Krále, Saturn za hvězdu Židů, z toho vyčetli, že se narodil z Panny židovský král.
      Mudrci nebyli králové – panovníci a nebyli ani tři, titul králů dostali ve středověku podle drahocenných (královských) darů, které přinesli narozenému Panovníkovi, ve starověku a středověku kolísal počet mudrců – králů mezi 2 – 12, od 12. století se ustálil na třech, podle počtu darů v zápisu Matoušova evangelia, který píše o třech královských darech (zlato, kadidlo, myrrha). Všichni tři byli původně zobrazováni jako mladí běloši, po objevení Ameriky každý z nich představoval jednu lidskou rasu, bílý Kašpar, rudý Melichar, černý Baltazar.
      Při mši svaté v předvečer (5. 1.) jejich svátku (6. 1.), se světí kadidlo, voda a křída, kterou se označují domy, svěcení vody připomíná Kristův křest v řece Jordánu (toto svěcení převzala v Čechách katolická církev od církve pravoslavné), posvěcenou křídou se označují domy písmeny třemi písmeny: + C + M + B ( nebo K + M + B + letopočet), Christus Mansionem Benedicat (Kristus toto obydlí ať požehná – v tomto roce, ať žehná po celý tento rok), tři křížky (není to plus mezi písmeny !) znamenají Trojjediného Boha – Nejsvětější Trojici = Otec +, Syn + a Duch Svatý +. Nápis K M B obsahuje prosbu o požehnání v nastávajícím roce (tři křížky se začaly používat v době, kdy se lidé neuměli podepsat a jako svůj podpis psali tři křížky, to znamenalo, že se dovolávají Boha jako svědka svého podpisu a prosí o Jeho požehnání.
      Z tohoto požehnání domů v předvečer (5.1.) jejich svátku (6. 1.) vznikla jména „tří králů“, první autor, který uvedl počet tří králů, byl sv. Caesarius z Arles v 6. století, jména tří králů Casparius, Melchiorius et Baltasarius se objevila v 7. století a byla odvozena z písmen požehnání C M B (Christus Mansionem Benedicat), ve 12. století je poprvé zapsal kancléř pařížské Sorbonny Petr Comestor a uvedl jejich vysvětlení.
      Podle legendy je na biskupy vysvětil apoštol sv. Tomáš a po mnoha letech zemřeli několik dní po sobě a byli pohřbeni ve společném hrobě v arménském městě Sewa. Ve 4. století sv. císařovna Helena vyzvedla jejich ostatky a darovala je biskupovi Eustorgiovi do Milána, jeho nástupce Protasius dal postavit velký náhrobek, od r. 1194 prázdný, v tom roce byly převezeny jejich údajné ostatky z milánského kostela sv. Eustorgia do nového chrámu sv. Petra v Kolíně nad Rýnem (ve 20. století bylo zjištěno, že se jedná o ostatky tří chlapců).
      Císař je daroval kolínskému arcibiskupovi Rainaldu von Dasselovi. Svátek se slaví od 4. století, v občanském kalendáři uveden svátek Tří králů, v církevním kalendáři slavnost Zjevení Páně – sv. Tří Králů (Epifanie). Původně kult Tří králů jako svatých byl uznán pouze pro město Kolín nad Rýnem, oficiálně nebyl nikdy svatořečen ani jeden z nich.

------------------------------------------------------------

Rajmund sv. 7. 1. kněz, řeholník a misionář, germánsky: ragin munt, rei mund (angl. mundt) = moudrá ochrana, rozvážný ochránce, rada, sv. Rajmund z Peňafortu, * 1175/7 Pennafort (zámek Peňafort, Penafo ve Villafranca di Panadés) u Barcelony. + 23. 1.1275 v Barceloně.
     Pocházel ze šlechtické rodiny, příbuzné s aragonským a barcelonským králem, devět let studoval v Bologni a v Barceloně, profesor církevního práva. Kněz. V r. 1222 ve svých 47 letech vstoupil do dominikánského řádu OP, měl dar zázraků, byl vynikajícím zpovědníkem, jedné noci se jemu, sv. Petru Nolaskovi a aragonskému králi Jakubovi, zjevila ve snu Panna Marie a vyzvala je, aby založili řád de Mercede (merces = vyplacená cena) na vykupování zajatců, později nazvaný řád Panny Marie de Mercede, ke třem obvyklým řeholním slibům (chudoba, čistota, poslušnost) připojovali ještě čtvrtý: věnovat se vykupování zajatců a kdyby bylo potřeba, dát sebe náhradou za zajatce.
     Za války ve 13. století se dostal do Španělska, pomáhal zajatým křesťanům na území obsazeném Maury (Saracény, muslimy), v r. 1230 byl povolán za zpovědníka a poradce 179. papeže Řehoře IX., zasloužil se uspořádání církevních zákonů, napsal mnoho spisů. Byl jmenován kanovníkem u katedrály v Barceloně.
     Zemřel ve věku 98 let (v necírkevních údajích z roku 2010 je nesprávně uveden den smrti 6.ledna, podle dne svátku. Autoři údaje nezeznamenali přeložení svátku v roce 1969). V r. 1601 ho svatořečil 232. pp. Klement VIII. 

----------------------------------------------------------

Severin sv. 8. 1. opat, lat.: severinus = patřící Severovi, císaři Severovi Libiovi, toto jméno si dávali římští vojáci, aby mu projevili svou oddanost, sv. Severin z Norika, řeholník, věrozvěst Rakouska a Panonie, * 410 v Arábii, + 8. 1. 482 Favianis v Rakousku, přišel z Orientu za stěhování národů do Norika (římská provincie = Rakousko), staral se o chudé, vedl katolickou menšinu, která žila mezi ariány, zprostředkoval jejich pokojné soužití, založil mnoho klášterů, patron Bavorska, vinařů, tkalců, zajatců, druhý patron Lince.

------------------------------------------------------------

 Marcelin sv. 9. 1./26. 4. papež a mučedník, zvolen 29. papežem v r. 296, za jeho pontifikátu se rozvinuly církevní obce na Východě, v Africe, ve Španělsku a Galii-Francii, věřící se statečně hlásili ke křesťanství a umírali na popravištích, světci z této doby jsou ctěni v celé církvi: sv. Jiří, Mořic, Florián, Anežka Římská, Lucie a další.
   Po přistěhování císaře Diocletiana z Nikomedie do Říma byl papež zatčen a popraven, +25.10.304. Na jeho hrobě se objevuje poprvé nápis PAPA – papež = Otec.

---------------------------------------------------------

Agathon sv. 10. 1. papež, řec.: agathó = dobrý, dobro. Sv. Agathon, * 574 Sicílie. Po vzájemném souhlasu s manželkou vstoupili oba do klášterů v Palermu. Ve svých 104 letech zvolen 79. papežem od r. 678. + 1./10. 1. 681 Řím.

----------------------------------------------------------

          Křest Páně

V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Připomíná událost, při níž byl Ježíš Kristus pokřtěn sv. Janem Křtitelem v řece Jordánu. Svátkem Křtu Páně končí Vánoční období a začíná liturgické mezidobí. Svátek je především připomínkou Kristova veřejného zjevení světu...

           ..............................